Recenze: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti


Autor: Ronsom Riggs
Nakladatelství: QUIRK Books
Rok vydání: 2011
Počet stran: 352
Žánr: fantasy
Věková skupina: 15+

Anotace:
Tajemný ostrov. Opuštěný sirotčinec. Zvláštní sbírka velice podivných fotografií. To vše čeká na odhalení v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, nezapomenutelném románu, kde děj a děsivé fotografie přináší jedinečný čtenářský zážitek. Náš příběh začíná strašnou rodinnou tragédií, která přivede šestnáctiletého Jacoba k cestě na vzdálený ostrov u břehů Walesu, kde objevuje rozpadající se trosky sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. Když Jacob bloumá jeho opuštěnými ložnicemi a chodbami, ukazuje se postupně, že děti slečny Peregrinové byly víc než podivné. Byly možná nebezpečné. Možná byly na opuštěném ostrově drženy v jakési karanténě z velmi dobrých důvodů. A nějak – i když to zní jako něco nemožného – jsou možná stále naživu.
Fantasy doprovázená strašidelnými starými dobovými fotografiemi, při které běží mráz po zádech. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti zaujme dospělé, teenagery a všechny, kdo mají rádi temná dobrodružství.

Recenze
Vše začíná příběhem Jacobova dědečka, který svému malému vnukovi vypráví příběh o jeho pozoruhodném dětství. Jak hlavní hrdina roste, přijdou mu dědovi příběhy o podivných dětech přitažené za vlasy. Ten však jednoho dne umírá za pozoruhodných okolností, u nichž se nachomýtne i Jacob a spatří cosi, co vidí pouze on. Dědovo posledním přáním je, aby našel smyčku na ostrově, kde se sirotčinec nachází.
Hlavní hrdina prochází traumatizujícím obdobím. Navštěvuje psychologa a má špatné sny. Posléze své rodiče přemluví, aby jej vzali na místo, o kterém děda Abraham mluvil. Na cestu se s Jacobem vydá jeho otec, pod podmínkou, že prozkoumá tamější ptactvo. A tak začne cesta za minulostí dědy, která má hlavnímu protagonistovi přinést odpovědi na nezodpovězené otázky a vnést trochu toho světla do nejasností z Abrahamova dětství. Jak to tak bývá, něco se stane. Jacob potká v rozvalinách sirotčince pozoruhodné děti, o kterých mu děd vyprávěl a co víc, vypadají stejně jako na fotkách. Jenže začnou se dít další události.
Celý příběh podává hlavní hrdina Jacob. Od toho se odvíjí celý styl příběhu, který je lehce pubertální. Dozvídáme se hodně o chlapci samotném, tak o vztahu k dědečkovi, spolužákům, rodičům a jiným členům rodiny. Do dobré poloviny prožíváme jeho myšlenkové pochody, v niž bojuje s nadpřirozenostmi, které podle všech musí být výplodem jeho fantazie, spojené s dědečkovo úmrtím.
Změna nastává v okamžik, kdy na scénu přicházejí podivné děti. Autor líčí jejich obydlí a zvláštnosti, jimiž disponují. Tím se příběh stane rutinním a hodně popisným. Dozvídáme so o dědečkovy a jeho vztahu z Emmou. Tajemných nepřátelích podivných dětí, trochu toho nebezpečí v podání nepřátel a napadení samotného sirotčince.
Konec byl na můj vkus trošku rozvleklý. Celý příběh pak působil jako taková představení hlavních hrdinů. Neměl žádnou větší zápletku, která by čtenáře nutila číst dál, chyběl tomu hnací motor. I přesto však šlo o zajímavé čtení. Nejde o zrovna nejoriginálnější námět. Podivné děti na mě působili trošku cirkusovým dojmem zrůd, které můžete znát z knih Darrena Shanna, ačkoliv tato banda děcek disponuje schopnostmi spíše připomínají mutanty z různých komiksových vesmírů (X-men nebo InHumans).
Příběhu nechybí humor, romantická zápletka, trochu toho nebezpečí a neznáma. Kniha spíš cílí na odrostlejší čtenáře, není však úplně dospělá. Jacobovo pátrání po dědovo minulosti bych doporučil všem, kdo nejdou po akčním a svižném vyprávění. Těm, kteří mají rádi fantasy, které se odehrává v našem světě a trochu temnější scény.
Jestliže se Vám líbil film, knižní verze podá příběh opravdu odlišným způsobem.


Moje hodnocení: ★★

Komentáře

  1. Něco málo mě na knize odrazuje. Ale to bude asi tím, že jsem četla až moc příběhů o opuštěných sirotčincích, kde straší

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky