Recenze: Dívka ve vlaku


Autor: Paula Hawkings
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Ikar
Délka: 11 h 15 min
Žánr: Psychologický thriller
Věková skupina: 15+

Anotace:
Kniha roku 2015. Román, který si podmanil všechny žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku, trhá rekordy v rychlosti prodeje a je kritikou označován za letošní Zmizelou. Potřebujete vědět víc? Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se „její“ Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem…

Recenze:
Do rukou se mi dostala audiokniha Dívky ve vlaku. Docela jsem byl na příběh tohoto “bestselleru” zvědavý. Už anotace se pyšnila tím, že půjde o něco zajímavého a neočekávaného.  Popravdě, slyšel jsem jen chválu, a proto jsem se pustil do poslechu.
Zprvu jsem byl zmatený. Kniha vypráví příběh tří žen: Rachel (Dívky ve vlaku), Anny (manželka Rachelina exmanžela) a Megan (ženy, kterou Rachel sleduje z vlaku a která se v určité části příběhu pohřešuje a bydlí ve stejné čtvrti jako Anna). Mezi těmito ženami je jisté pouto, které je spojuje tenkou nitkou života.
Rachel je alkoholička, bydlí u své kamarádky z vysoké školy. Delší dobu je nezaměstnaná. Aby její spolubydlící netušila, že hlavní hrdinka nepracuje, cestuje vlakem. Během jízdy sleduje jeden dům, v němž bydlí pár, který se pro ni zpočátku jeví jako ideální, ale záhy zjistí, že se mýlila. Zaplete se tak do podivného případu, o kterém nemá do jisté fáze sebemenší potuchu, neboť v inkriminující moment byla na mol.
Celá dějová linka je postavená na postavách. Dozvídáte se o nich, jejich nejtajnějších touhách a nejšpinavějších tajemstvích. Zároveň se poodhalují děsivá tajemství z jejich minulosti. Ale aby toho nebylo málo, do příběhu je vměstnané zmizení Megan, na čemž celý příběh stojí a padá.
Kdyby kniha nebyla thrillerem, nemíchala detektivní zápletku, možná by mě bavila více. Čtenáře prostě nenapadne, kdo by logicky mohl za zmizením stát. Proto probíhá klasické vyšetřování, které můžete znát z těch nejznámějších detektivek. Hledá se podezřelá osobo, a kdo jiný než manžel, mohl mít motiv? Čtenáři je ale jasné, že ten to být nemůže a autorka se snaží navodit dojem, že za všechno může další osoba. Autorka okatě líčí potencionálního pachatele.
Bohužel celá tahle zápletka na mě působí uměle vtěsnaná do příběhu, který je jinak průměrný, ne moc originální, ale za to barvitý. Úplně jsem nemohl pochopit, že kvůli jednomu životnímu neúspěch může vést k alkoholismu. Možná to bude tím, že nejsem žena. 
Na druhou stranu jsou hezky vykreslené postavy a jejich osudy. Jenže tohle prostě nemůže stačit. Hlavní zápletka vlastně hraje druhé housle a odhalí svou pravou tvář až na samotném konci, kdy se autorka rozhodne rozmotat klubko pravdy. Zjistíte, že záměr inkriminované osoby byl afektní a neplánovaný, potěší Vás jen to, že se na něm ženy vyřádí.
Za mě průměrný příběh. Neurazí, ale také neohromí svou geniálností. Prostě si vychutnáváte příběh žen, pronikáte do jejich myslí a možná jich i politujete nebo si zanadáváte. Nic víc, nic míň…

Hodnocení: ★★★★★☆☆☆☆☆



Komentáře

  1. Záleží na tom, jak moc velký ten životní neúspěch byl. Pokud to opravdu bylo něco silného, dokážu si představit, že by se kvůli tomu člověk uchýlil k alkoholismu. To, že to nechápeš, nemůžeš omlouvat tím, že nejsi žena. Tohle zažívají i muži. Prostě je to jen tím, že sám jsi tak velký životní neúspěch nezažil a snad ani nezažiješ.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nesnažím se tím omlouvat, spíš se snažím říct to, že z mého hlediska je to naprosto "nepochopitelné" a nemůžu vědět, jak to vnímají ženy. Mě by třeba bylo jedno, kdybych byl neplodný a nemohl mít děti. Tím prostě život nekončí, nejde o katastrofu, která se nedá překonat či nějak jinak nahradit.
      Ale určitě děkuji za tvůj názor, určitě na něm něco je.

      Smazat
    2. Přesně, tenhle problém má spostu řešení, na rozdíl od jiných, opravdu vážných životních tragedií.

      Smazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky