Recenze: Ori and the Blind Forest


Spousta nových a zajímavých her zapadne ve vlně Ačkových titulů, kterých je každoročně požehnaně. Těžší to mají nezávislí vývojáři s herními tituly, které mnohdy zapadnou ještě dříve, než stihnou vůbec vyjít. Šťastlivci, kterým se podaří získat pozornost širšího obecenstva, popřípadě podpory od mocných vydavatelů, pak nesmějí zklamat. Takovou Indie hrou může být plošinovka od vývojářů z Moon Studios, která vyšla pod taktovkou Microsoftu.

Příběh není vše

Co dělá hru hrou? Určitě příběh, ale ten v barvité hříčce Ori and the Blind Forest hraje vedlejší roli. Na začátku je hráči sdělena zápletka celé hry. Dozvídáme se něco o stvoření, které se jmenuje Ori a svým vzhledem se lehce podobá lišce. Už ze začátku je jasné, že příběh bude mít emocionální nádech a vyprávění bude probíhat spíše v pozadí.
Pokud příběh není vše, co je důležitější? Ať už máte sebelepší dějovou linii, všechno stojí a padá na hratelnosti. Pokud se hráč neztotožní s ovládáním, hra určitě ztrácí jeho pozornost. U Oriho to však platí napůl. Jestliže budete hrát na klávesnici, určitě si hraní nevychutnáte tak jako s gamepadem – hra na něj byla navržena a nezapře své konzolové kořeny.
Poslední, ale méně důležitým bodem je grafické zpracování. V případě Ori and the Blind Forest jde o kreslenou grafiku, která neurazí a místy dokáže hráče pohltit. Herní svět je barvitě vykreslený, a to do sebemenších detailů. Lokace jsou různorodé a nestane se, že byste narazili na podobné místo dvakrát. Zajímavě jsou zpracovány všechny postavy i nepřátelé, kteří Vám budou bránit v postupu hrou.

Skok, úhyb, boj a schopnosti

Základním principem je zajisté skákání. Takových her už tu je a bylo spousta, a proto s ním v Ori and the Blind Forest nevystačíte. Les a jeho okolí, v němž se hra odehrává, skýtá pro Oriho nejedno nebezpečí. Hlavní hrdina dostane na pomoc malé světélko jménem Sien. To slouží jako jakási zbraň na dálku, která modrými plamínky zneškodní nepřátel. Dále má roli průvodce.
Herní svět je otevřený od samotného počátku, ale na některá místa se nelze dostat od samotného začátku. V průběhu hraní Ori objevuje nové dovednosti, které mu pomáhají tyto překážky překonat. Mezi ně patří lezení po zdech, dvojitý skok a mnoho dalších. Ty se odemykají v průběhu hry. Kromě těchto schopností Ori disponuje stromem dovedností.  Skládá se ze tří větví, které se odemykají pomocí bodů, které získáte ničením nepřátel nebo jejich nalezení v herním světě. Každá větev se zaměřuji na jiný styl hraní a záleží čistě na hráči, čemu dá přednost.
Kromě nepřátel bude nutné zdolávat různé logické puzzly, kterých ve hře sice moc není, ale pokud se taková překážka objeví, určitě nejednomu hráči potrápí mozkové závity. Jejich obtížnost se liší a mnohdy záleží na správném načasování, kombinaci několika dovedností a předchozí neúspěšné zkušenosti.

Není zlato co se třpytí

Malý a pozoruhodný Ori se potichu krade na pomyslné místo krále plošinových. Má vše, co by úspěšná hra měla mít. O svých kvalitách určitě přesvědčí nejednoho hráče. Ale jak to tak bývá, dokonalost zkrátka neexistuje. I na této hře se najde pomyslná vráska na kráse, která potrápí i ty nejlepší z nás.
Mezi největší vadu patří akční pasáže, v kterých je Ori vystaven nebezpečí, kterému musí utéct. Cesta vede pouze kupředu. Není čas se zdržovat na místě. Drobná chyba se trestá okamžitou smrtí a začarovaný kruh se spustí od samého začátku. Žádný kontrolní bod ani možnost uložit si hru. Prostě to dáte nebo ne. V tom druhém případě budete sekvenci opakovat do té doby, dokud všechny překážky nezdoláte, čímž ztrácí celková plynulost hry.
Podobných sekvencí je ve hře poskromnu a spočítal bych je na prstech jedné ruky. Bohužel mnohdy opakující se neúspěch může odradit od hraní. Mnohokrát se mi stalo, že jsem hru vypnul, abych se po několika nevydařených pokusech odreagoval a šel do toho s čistou hlavou.
Další zklamání přišlo po dohrání hry. Jakmile dohrajete příběh, vše skončí. Není možnost toulat se v herním světě a vysbírat různé sběratelské předměty, které jste v zápalu hry opomněli vzít nebo se vám pro ně nechtělo vracet.

Hodnocení hry: 10/10

Komentáře

  1. Tato hra musí uchvátit už na první pohled. kromě jiného je to úplná pastva pro oči

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě stojí za vyzkoušení. Jen nevím, jak se popereš s klávesnici, poněvadž mě se hrálo lépe s gamepadem.

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky