PPŽ: Dobrý skutek




Každému se to určitě někdy stalo. Osloví vás cizí člověk s žádostí o pomoc či laskavost. Co ve většině případů uděláte? Pokusíte se tomu vyhnout, protože nevíte, kdo daná osoba je a co vlastně chce. Zeptat se na cestu, přispět nebo něco úplně jiného. Kolem pobíhá spousta podivných lidí, kteří bezostyšně využívají lidské dobroty, aby se na ní mohli přiživit. Nechci však předbíhat a začnu pěkně od začátku.
Po ukončení jízdy v autoškole jsem se rozhodl zasvětit přibližně půlhodiny svého života lovu Pokémonů. Vlak mi jel přibližně za pětatřicet minut. Co jiného dělat ve městě, v němž nikoho neznáte?
Vše by možná bylo jinak, kdybych nezastavil u dvou Pokéstopů, na které jiný hráč připevnil Lure moduly, což ostatním hráčům ohlašuje větší šanci nachytat virtuálních potvůrek na daném místě. Bydlím na malé vesnici, kde se opravdu špatně Pokémoni chytají – proto je město ideálním místem.
Schoval jsem se před zraky kolemjdoucích v podloubí u budovy městského úřadu v Litoměřicích. Čas běžel rychle a já věděl, že budu muset vyrazit na vlakové nádraží. Už jsem ulovil spoustu pokémonů, dokonce pár nových, když v tom mě kdosi oslovil. Zvedám oči k neznámé osobě, abych zjistil, kdo to je. Nestalo se mi poprvé, že mě někdo na ulici oslovil. Jednalo se o postarší ženu, něco kolem čtyřicítky, snědé pleti, zavalitou postavou a černými kudrnatými vlasy rozčepýřených do všech světových stran.
Nejprve mě obeznámila se svým problémem. Potřebovala si vybrat složenku, ale na úřadě jí nedali nový občanský průkaz, poněvadž tam měla pokutu k úhradě. Po snaze vymluvit se, že pospíchám na vlak – což jsem opravdu pospíchal – mi to vymluvila: „Jedu stejným směrem, když se mnou půjdete nejprve na úřad, pak hned na poštu a já vám to vrátím.“ mávala poukazem na peníze.
Věděl jsem, že svého rozhodnutí nejspíše budu později litovat. Šli jsme tedy dovnitř. Postarší žena mě uklidňovala, ať se nebojím, že mi to vrátí, navíc podle všeho byla věřící. Ukázala mi docela masivní růženec a porcelánovou podobiznu panny Marie. Nechápal jsem to, ale i tak jsem byl stále na pochybách. Přeci jen víra v něco/někoho ještě z člověka nedělá dobrého člověka. Proto jsem jen souhlasně přikývnul.
U přepážky na mě koukali jako na největšího idiota v dějinách lidstva. Zaplatil jsem dvě stovky a říkal si, jestli na tu poštu vůbec dojdeme včas, když už i zde končily úřední hodiny. Zamířili jsme rovnou na poštu. Cestou jsem se dočkal díků a ujištění, že mi peníze vrátí. Také jsem se něco málo dozvěděl o paní, že se chystá do Prahy a chtěla by tam žít s přítelem a že teď žije v Ústí nad Labem.
K mé úlevě měli na poště otevřeno. Bohužel i tam měli problém s paní, jejíž jméno jsem se nezapamatoval. Prý se jí podle všeho dostal do ruky poukaz, který by jí pošta neměla vydat. V tu dobu už mi ujel vlak, tak jsem se utěšil tím, že alespoň nebudu muset čekat další hodinu. Čekali jsme na místní pošťačku, která si ověřovala příběh, který paní odvyprávěla „Řekli mi, jestli si to chci vzít a vybrat jinde, tak jsem řekl, že jo.“.
Trvalo to snad deset minut. Zmocnila se mě vtipná představa toho, jak tahle věřící paní ukradla z pošty poukaz na důchod. Nejhorší na tom všem bylo, že vedoucí pošťačka, která tuhle záležitost vyřizovala, vypadala jak jedna učitelka ze střední, kterou jsem moc nemusel. Možná za to mohl ten hrozný a nevkusný účes.
Naštěstí celá tahle ošklivá záležitost dobře dopadla. Peníze byly vyplaceny, což znamenalo, že jsem dostal svých dvě stě korun českých zpět. Společně jsme pak zamířili na nádraží, kde jsme se rozdělili, neboť paní na nástupišti potkala jakousi známou. Rozhodl jsem se odejít, neboť můj vlak měl zpoždění a já chtěl pochytat pár dalších pokémonů.
A co z toho plyne? Vlaky vždycky budou mít zpoždění, ať už pospícháte, nebo ne.  A jaké máte zkušenosti vy s podobnými situacemi?

Komentáře

  1. Tak dobře jsem se už dlouho nepobavila. Bohužel já nikdy svoje peníze nedostala zpět. naštěstí šlo o zanedbatelný obnos. A jak jsem tak četla o tom růženci, byla jsem přesvědčena, že budeš o dvě stovky lehčí :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky