Recenze: Syn pekel - Vlčí krev

Autor/ka: Michaela Burdová
Místo původu: Česká republika
Díl: První
Počet stran: 257
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Fragment
Věková skupina: young adults (pro dospívající)
Žánr: fantasy román
Anotace:
Vydejme se do Velwetie, tajemné země obývané Temnovlky – nesmrtelnými bytostmi, ze kterých jde strach a lidé jsou pro ně pouhou kořistí.
Minulost vlkodlaka Nerana, nazývaného Syn pekel, je s Temnovlky pevně svázána. Pouze čarovný nektar Étarlininy slzy by mu mohl pomoci se odpoutat a zvrátit svůj osud. Musí uzavřít spojenectví s elfkou Liadel, kterou ze srdce nenávidí. Podaří se mu odhalit její tajemství? Bude Neranovi odpuštěna dávná zrada? Ve Velwetii mezitím propuká boj temných sil - třinácti démonů. Neran je vtažen do bitvy o moc. Kdo zvítězí, rozhodne o osudu celé země.
O autorce
Dvaceti pěti letá Michaela Burdová, autorka 11 knih (trilogie Poslední jednorožec, tetralogie Křišťály moc, a dvoudílný Syn Pekel a Volání sirény), podle všeho mladá a úspěšná spisovatelka fantasy literatury, která už se svou tvorbou pronikla i do zahraničí. První knihu vydala v devatenácti letech, psát začala ve svých šestnácti letech. Kromě literatury se věnuje malbě obrazů a má ráda zvířata.
Tohle a ještě pár nezajímavých informacích najdete na jakýchkoliv stránkách nebo v rozhovorech s výše zmíněnou české autorce. Náhle zjistíte, že je vlastně úplně obyčejný člověk, kterého potkalo začátečnické štěstí, o němž se může mnohým začínajícím autorům jen zdát.
Můj názor:
Knihu jsem si pořídil i s Křišťály moci, které jsem již dříve recenzoval (viz zde). Před čtením jsem nečetl žádné recenze ani názory zarytých fanoušků Burdové. Věděl jsem jen, že autorka je dosti oblíbená v našich končinách a nějak se dostala do mého povědomí (zřejmě přes fb stránky Fragmentu).
Syn pekel (dál „SP“) je vlastně skoro podobný Křišťálům moci, alespoň co se týče milostných vztahů, ale v SP je to cítit výrazněji. Přeci jen Aragen spáchá ohavný čin jen proto, že je do jednoho svého druha zamilovaná, svým vlčím způsobem, i když Temnovlci nemohou lásku cítit. Pak je tu Neran, druhá postava, která má také popisuje své dobrodružství. Jeho cesta se proto spojuje s elfkou Liadelen. Mezi ní a Nerenem existuje spojení z minulosti, kvůli kterému náš Vlkodlačí hrdina nesnáší elfku, ale přesto se s ni musí dát dohromady, aby naplnil své poslání.
Příběh byl čtivý, začátek zajímavý, ale během chvíle se vytratilo něco, co je v každém solidním příběhu. Jako by autorka ztratila niť nebo se nám rozhodla naservírovat to zajímavější až v druhé polovině knihy, kdy si příběh získal alespoň trochu mé pozornosti. Do jisté míry byl příběh předvídatelný, ačkoliv na samotném konci je docela zajímavý zvrat, který může někoho nalákat k tomu, aby si koupil pokračování. Mě ale nepřesvědčil.
Nejvíce příběhu škodí postavy. Nejenže působí nereálně, ale Neran je naprostý hlupák! I náš pes má víc rozumu. Na sto třicetiletého vlkodlaka se vyjadřuje dosti pubertálně. Dialogy s ním jsou nudné a nezáživné. Jediný, co kdy rozumného pronesl, bylo, že vysvětlil, co ho spojuje s Aragen. Ta mi také nesedla, protože mi přišlo, jako by autorka v tomhle ohledu použila nějakou „královnu ze střední“, akorát se super ultra schopnostmi, aby vždy bylo po jejím.
Během procesu čtení jsem pak narazil na podivné věty, rozkouskované souvětí a někdy mi přišlo, že daná situace nedávala logiku, ale třeba jsem to jen špatně pochopil nebo přečetl.
Autorka mě nepřesvědčila o svých kvalitách. V příběhu nakusuje docela vážné téma: znásilnění, které podle mě do knihy pro děti nepatří a zbytečně tak motá svým čtenářům hlavy. Přeci jen si nedokážu představit, že by něco podobného četla patnáctiletý čtenář. Možná jo, ale to by předtím nesměl číst spoustu jiných knih, a knihy od Burdové by musely být tím prvním.
Autorce bych možná vzkázal, že kvalitu autora neurčuje počet vydaných knih, ale jejich kvalita. Pokud Michaela Burdová nadále bude chrlit jednu knihu za druhou, zřejmě nikdy nikomu dost dlouho její knihy neuvíznou v hlavě, protože nemají co nabídnout. Vytratí se z čtenářovo mysli a nezůstane po nich stopa.
Shrnutí:
Co se mi líbí:
-       Vlkodlak plivající oheň
-       Jména postav

Co se mi naopak nelíbí:
-       Hloupé postavy
-       Příběh (jeho předvídatelnost, romantika)
-       Znásilnění
-       Jistá pochybnost o existenci druhého dílu

Moje hodnocení: 2/10

Komentáře

Oblíbené příspěvky