Recenze knihy: Hobit: ANEB CESTA TAM A ZPÁTKY


Autor/ka: J. R. R. Tolkien
Přeložil: František Vrba
Místo původu: Velká Británie
Originální název: The Hobbit
Počet stran: 250
Rok vydání: 1937
Rok vydání (ČR): 2005
Nakladatelstvím: George Allen & Unwin
Nakladatelství (ČR): Argo
Věková skupina: 9+
Žánr: fantasy, pohádkový příběh

Anotace
Nové vydání kultovní knihy s revidovaným překladem, která přináší pohádkový příběh o velké cestě družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za uloupeným pokladem.

Můj názor:
Osobně si myslím, že tuhle knihu nemusím ani nějak zvlášť představovat. Kdo by neznal Hobita nebo trilogii Pána prstenů by měl zauvažovat sám nad sebou: „Jsem vůbec opravdový čtenář?“ (výjimkou můžou být leda tak děti na základní škole). Navíc poslední dobou je povyk kolem filmů, natočených podle knižní předlohy.
Příběh začíná vcelku nenápadně. Na scéně se objevuje hobit. Hobiti jsou něco jako malí lidé s velkými chlupatými nožičkami, co rádi jedí (ne jen třikrát denně) a nejsou moc dobrodružní. To se však pro pana Bilba Pytlíka změnilo v to ráno, kdy u něho před norou narazil na čaroděje Gandalfa, který ho nabádá k dobrodružství. I přes Bilbovo odmítnutí pozval čaroděj k němu do nory trpasličí družinu s cílem získat ztracený poklad pod Osamělou horou, patřící jednomu z třinácti trpaslíků (snad jich bylo třinact) jménem Thorin Pavéza.
Hobit s trpaslíky na cestě zažije spoustu dobrodružství (spíše nesnází), ze kterých je zprvu dostává čaroděj Gandalf. Jamile však náš malý hobit najde jeden z prstenů moci, stává se postavou, která zachraňuje trpaslíky, když jsou odděleni od čaroděje. Stává se tak členem družiny a právem je nazýván lupičem, což je i vlastně jeho úloha v příběhu (vloupat se do hory).
Příběh mě zaujmul. Dobře se četl a styl, jimž byl napsán, mě trošku fascinoval, neboť jsem ještě podobně psanou knihu nečetl. Popravdě jsem zvyklý na knihy, které popisují samotné postavy. Ale když čtete Hobita, připadáte si, jako byste poslouchali něčí příběh, jenž Vám převypráví samotný autor.
Samotné vyprávění nemá chybu. Občas zamrzí, že autor zapluje do jiných detailů, které nemají s příběhem pramálo společného (například Bilbovo povedená rodina), což je vlastně odklon od příběhu a občas nemusí působit tak zajímavě. V knize je jen takových odboček pouhá hrstka.
Ve světě hobita se objevují elfové (z Roklinky a Temného hvozdu), trpaslíci, skřeti, hobiti, čarodějové, lidi a v samotném finále drak Šmak ležící na pokladu trpaslíků.
Příběh se spíš zaměřuje na vlastnosti: Hobiti, kteří nemají rádi dobrodružství. Trpaslíci toužící potom, co jim bylo ukradeno. Elfové a lidi toužící po zlatu z hory. Skřeti toužící po vyhlazení všeho živého. Takže bych to shrnul do takové lidské chamtivosti, což je i problém dnešních lidí.
Řekl bych, že knihy J. R. R. Tolkiena jsou povinností pro každého milovníka fantasy. Neměl byste je podceňovat, protože v sobě něco skrývají. Ten kousek tajemství si každý odnese sám a je pouze na Vás, co to vlastně bude. Podobně vypilovaných příběhu do sebemenších detailů v dnešní době moc nenajdete.

Shrnutí:
Co se mi líbí:
-       Příběh
-       Hobiti (nikde jinde jsem na ně nenarazil)
-       Styl vyprávění
-       Svět (Středozem)
-       Obrázky kreslené samotným autorem

Co se mi naopak nelíbí:
-       Odbočky od příběhu
-       Texty písní


Moje hodnocení: 10/10

Komentáře

Oblíbené příspěvky